O zásadách

a o tom, kdo je má vlastně dodržovat.Nedávno jsem někde četla,jak my rodiče narušujeme výchovu dětí našich dětí. Dnes mi to připomněla Adéla,když jsem řekla, že možná není nutné, aby Adámek dojedl ten řízek s bramborem, protože třeba v tom horku nemá chuť ( obzvláště, když toto dítě nedělá běžně nic častěji, než říká HAM).
„Ale já je tak vychovávám, že budou dojídat, aby ve školce nenechávali jídlo.“ pravila Adéla.
„Aha.“ já na to,
Adéla „No to já vím, že Ty ho necháš jídlo nedojíst a dovolíš mu odejít!“
Já “ Opravdu? kdy se to stalo?“ celá jsem se překvapila, protože Adámek běžně sní svoje jídlo a dojídá i to Matějovo.
Adéla “ Před 5ti týdny, když jsem přijela z porodnice! Porušuješ moje zásady a oni mě pak neposlouchají!“
No, když byla Adéla v porodnici, měla jsem tu Adámka asi 6 dní na chalupě a moc si nepamauju, co jsem dělala nebo ne, tím spíš u jídla, protože on jí opravdu dobře, ale je pravda, že třeba mezi moje zásady nepatří někoho nutit, aby dojedl, zejména, když si to jídlo nenandává sám. Mezi moje zásady naopak patří, že děti mají jíst v sedě u stolu nebo ve svých jedících židlí, nemají s plnou pusou pobíhat a když spolknou, přiběhnou si pro další nášup do pusy.
Dále si myslím, že pokud mám zásadu, že se musí sníst všechno, co se na talíř nandá, není vůbec dobré děti nechat u jídla pobíhat, protože to, co jim nechutná prostě někde vyplivnou, když takto jí Matěj, máme jeho „dojedeného“ jídla plnou zahradu.
Mezi moje další zásady třeba patří, že v těhotenství a při kojení se nekouří a pokud už ano, tek určitě ne 20 denně. Tuto svou zásadu jsem se pokusila prosadit v uplynulých 2.5 letech nejméně 100x, bohužel marně a tak zásada nezásada, sedím a dívám se na kojící děvče s cigárem v puse.
Nejhorší na tom je, že člověk má svou domácnost v které se řídí svými zásadami a chtě nechtě i zásadami svého partnera, přičemž nejméně každý víkend mu tu domácnost obsadí patrička 5ti lidí se svými zásadami u kterých se očekává, že budou nejen respektovány, ale nakonec ještě i přebírány.
P.S. Mezi naše zásady třeba patří, že děti nesmí chodit do garáže-dílny, natož bosy. Než jsem se vrátila před chvílí z obchodu, bosý Mates mi v garáži rozbil sluneční hodiny. Jeho zásadová maminka sedí na trávníku před garáží a kutálí si s Adámkem balonem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Modona online a jeho autorem je Modona. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 komentáře u „O zásadách

  1. Tvá trpělivost je obdivuhodná… mám obavy, že bych jim poměrně přesně nadefinoval pravidlá své domácnosti nebo jim doporučil návštěvu jiných objektů, mě nepatřících…

  2. Je to Adamovo děvče, tedy asi snacha:-), No já myslím, že pravidla se mají respektovat vzájemně a rozhodně by si lidi neměli předhazovat zbytečné kraviny. Adéla je třeba z domu od maminky zvyklá jinak, ale ke své mamince zajde jednou za měsíc na 2 hodiny na návštěvu. Prostě, jen jsem chtěla říct, že pravidla jsou pro všechny a ne jen pro někoho:-)

  3. Jak tě tak čtu a když nad tím přemýšlím, dochází mi, že to tchýně fakt nemaj lehký. Mladí automaticky očekávají respektování svých zásad, ale ani je asi nenapadne brát domov rodičů jako jejich výhradní teritorium, jsou tu prostě pořád „doma“, takže je asi ani nenapadne brát ohledy na to, že domácnost rodičů už možná jede pod jinými pravidly, než si oni pamatují… A uznávám, že koukat se na snachu (nebo je to dcera?), která hulí u malýho dítěte, je docela síla… Tím víc, je-li mezi vedením jejich domácnosti a té vaší velký rozdíl. Tak mě napadá – moje tchýně to se mnou taky nemá jednoduchý… :-)))))

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *